Filmový král Miloš Havel

Filmový král Miloš Havel

Když se vysloví jméno Havel, asi si každý okamžitě vybaví našeho prezidenta Václava Havla. Málokomu na mysli vytane jeho strýc MILOŠ HAVEL. Přitom to byl pro naši kulturu velice důležitý člověk.
o   Miloš Havel, který se narodil rok před koncem devatenáctého století, byl za dob první republiky velice obdivovanou osobností v oblasti českého filmu.
o   Bez Miloše Havla bychom neměli barrandovské ateliéry, ve kterých se točily ty krásné černobílé snímky, které dodnes mají své příznivce.
I k filmovému umění měl od malička velice blízko. Jeho otec, slavný stavitel Vácslav Havel, otevřel v rodinném paláci slavné bio Lucerna a založil společnost Lucernafilm, která filmy jak natáčela, tak i dovážela. Mohlo by se zdát, že Miloš Havel se bude chtít stát hercem. Naopak. On nechtěl hrát, on chtěl ve filmovém průmyslu podnikat. A vyšlo mu to. Po studiu na gymnáziu si udělal obchodnický kurz a pak už mu nic nebránilo v cestě za úspěchem. Psal se začátek dvacátého století, když na jeho popud vyrostly barrandovské ateliéry. A začaly se rodit první opravdové filmové hvězdy a první opravdové umělecké snímky.
§  Kristián.
§  Noční motýl.
§  Ohnivé léto…
eddie albert a eva gabor

Pád z vysoka

V nedalekých barrandovských terasách se pořádaly slavné večírky, na kterých byl Miloš Havel vždy za dokonalého gentlemana. Tak na něho vzpomínaly tehdejší hvězdy filmového plátna – Zita Kabátová, Adina Mandlová, Lída Baarová. Scházely se u něho nejkrásnější ženy z Prahy. On ale dával přednost mužům. Tuto svou orientaci musel však tajit, protože tehdy za ni hrozilo vězení. Tomu stejně po válce neušel. Tentokrát ale proto, že chtěl nelegálně odejít do zahraničí.
cívky filmu
·        V roce 1952 se mu konečně podařilo překročit hranice do Německa a usadit se v Mnichově.
·        Tady už ho ale úspěch nečekal.
·        Přišel pád, který se podepsal i na jeho zdraví.
Stále však zůstane tím mužem, který pro náš filmový svět opravdu něco znamenal.

Karlovarský folklórní festival

Karlovarský folklórní festival

Tento festival založili v roce 1996 významní čeští folkloristé Eva a Lubor Hankovi. Od začátku byl festival organizován dobrovolníky, členy karlovarského Souboru písní a tanců Dyleň, ale i jejich přáteli, rodinami či známými, prostě všemi, kdo chtěli pomáhat a kdo si uvědomovali, že folklorní festival má v Karlových Varech své místo a svůj smysl.
karlovy vary v zimě
Na tomto festivalu je vždy k vidění folklor z téměř všech českých a slovenských národopisných regionů, jak z těch, kde folklor žije dodnes, ale i z takových, kde folklorní tradice v jistých dobách téměř zanikly.
Každý rok jsou také většinou hosty i folklorní soubory z ostatních zemí nejen z Evropy, ale také z Ameriky nebo Afriky.

Cílem Karlovarského folklórního festivalu je chránit a oživovat zvyky, tance a lidovou hudbu Karlovarska, a díky tomu posilovat vztah obyvatel s územím, na kterém žijí. Během festivalu se setkávají účinkující ze všech koutů světa, a přicházejí do přímého kontaktu s diváky, nehledě na národnost, rasu, či náboženské vyznání. Festival tak otevírá prostor pro mezinárodní kulturní dialog, není to tedy událost pro rasově negativně zaměřené lidi.
tanečnice v kruhu
Organizátoři Karlovarského folklórního festivalu věnují každý rok určitou část zisku na dobročinné účely.
Na festivalu má každý možnost aktivního i pasivního odpočinku. Téměř na všech programech festivalu mají návštěvníci všech věkových vrstev, od dětí až po seniory, možnost zatančit si, zazpívat si, hrát si či kreslit, nebo pouze poslouchat rytmy a melodie z celého světa a sledovat tanečníky na scéně v rozmanitých lidových krojích.

Akce se odehrávají po celé lázeňské zóně, až k hotelu Pupp, většina z nich přímo na ulici, každoročně se pořádá začátkem září, v letošním roce vychází datum konání na termín 5.9. – 10.9.